Den 10, Padang Padang beach a Pura Luhur Uluwatu

28. září 2016 v 1:20 | Hrabi |  Bali
Celý den na pláži před námi! Konečně!! Ráno nemůžu dospat, Horolezce jímá hrůza a už dopředu má úžeh.


Ne tak rychle. Jdeme k recepci/jídelně/office na snídani. Dostáváme pro změnu banánovou palačinku a já přihazuju ovocný koktejl. Nejlepší palačinku udělal při příjezdu vlasáč s culíkem do půli zad, kterého jsem pak už neviděla. Bůh ví, jestli tam vůbec pracoval nebo šel jen náhodou kolem.

Půjčujeme motorku. Zaslechla jsem, že surfařům jí nabízeli za 50k. Zkoušíme to taky, ale kluci tu údajně bivakovali přes měsíc, tak dostali family price. Nakonec bereme za 70tis a vyrážíme, Horolezec vykoupaný v opalovacím kérmu SPF150, já lehce pajcnutá 30kou a panáčkem malinovky.

soukromá benzinka konkurující gigantu PETRAMINA

Nejdřív ale musíme vyjet směrem OD pláže,najít benzínku a normální obchod s jídlem. Jsme bez vody a na pláži by nás jídlo stálo majlant. Bojíme se, kolik ta chudák herka ujede, a tak bereme něcojakobenzin u improvizované čerpací stanice se zásobami přelitých finlandia lahví. Litr za 10k. U benzínek PETRAMINA, které mají po celém ostorvě težký monopol, všude stojí 6,5k. Ale k té bychom už asi nedojeli. Ne, když nás čekají serpentiny vinoucí se podél pobřeží.

POLICEJNÍ ŠŤÁRA. Přímo na hlavní silnici, jiná tu nevede, je policejní stanice a před ní nastoupených dvacet příslušníků, stavících VŠECHNY bělochy. Neprojela jediná motorka. Jdou po MEZINÁRODNÍM ŘIDIČÁKU a samozřejmě ÚPLATCÍCH.
Horolezec tento doklad samozřejmě nemá, chvíli zkoušíme dělat blbý, strkáme jim papíry od motorky a evropský průkaz.
Policista si nás odvede stranou a tiše vysvětluje. Že ten řidičák, co máme, je sice platný, ale jen v Evropě a tady musíme mít mezinárodní. Takže když nám napíše pokutu a pojedeme jí zaplatit do Denpasaru, bude to stát milion. "Ale my nemáme milion", bráníme se skoro se slzami v očích. Dobře, můžeme tedy zaplatit na místě. Jen půl milionu. Strkám do Horolezce "teď si říká o úplatek, hlavně mu neukazuj prachy!!". Ukazujeme, že máme málo, necelých 100tis. Že jsme teď platili za motorku. Úředník si vezme peníze a odchází k okénku. Za chvíli nám je vrátí, že máme jet, tentokrát nám to odpustí, ale jestli nás chytí příště, už bude pokuta! Prostě ten "úplatek" byl pod jeho úroveň. Mají svojí hrdost.

Pokračujeme směr benzínka, dojíždíme na PETRAMINU, bereme zbytek nádrže, já vybírám ze sousedícího bankomatu. Maximální výběr 1,5mil IDR. Což jsou cca 3tis Kč...
Otáčíme zpět, směr pláž a potraviny, které jsme minuli. Něco málo nakoupíme, hlavně zásoby vody. Je však před námi jeden MENŠÍ problém. Na cestě bude pořád ta POLICEJNÍ KONTROLA. To prostě ukecáme, jedem!

Opět nás zastaví, jsme lehce nervózní, ale nasadíme poker face a jasně říkáme strážníkovi, že nás před chvíli kontroloval kolega na druhé straně silnice. "V pohodě, můžete jet." Zbytek cesty na pláž rozdýchávám infarkt myokardu.
Blíží se poledne a pan Horolezec má hlad. Stavíme zatáčku před kravkama v local bistru. Tak nějak se to i jmenuje.(Nyoman local food). Objednáváme nudle a polévku. Obojí vypadá nevábně, ale polévka je výborná, nudle ujdou. Zážitek opět zhoršují všudypřítomné masařky.

Konečně nasedáme na motorku, míjíme kravky a vzápětí zatáčíme doprava na písčitou cestu, kde už jsou zaparkované další motorky. Hlídá je tam týpek v budce, jdu se ho zeptat, kolik chce zaplatit. Nechce vůbec nic. Necháváme tam i helmy a úzkou pěšinkou, která se napojuje na velké kamenné schody, scházíme kolem opic houpajících se na stromě na PADANG PADANG beach.

někdy musíte sejít dolu, abyste objevili TOP místa :)

Přímo na pláži jsou další dva hotýlky i s restaurací a mžností koupit vodu, cetky, kokos, zapůčit prkno a další. Nabízí i lehátka se slunečníkem, asi za 100k na den. Za kokos chce bába ve stánku 30k. To si ho radši někde utrhneme!

jsem pááán všech mořííííí :D

Zakempíme pod stromy, v písku si bambusem vyhrabeme ležení a konečně se můžeme natáhnout.
Čeká mě první šnorchlování, při kterém mi nateče do hlavy a ještě večer, když se předkloním, vytéká mi voda z nosu :D... trochu jsem se bála, abych se neutopila ve spánku. Ale cvičení dělá mistra a za chvíli šnorchluju jako profík. Rybky jsou všude kolem, vidět je hezky, jen písčité dno se občas rozvíří a viditelnost trochu snižuje.

Tarzan pod palmou

Horolezec odjíždí na pokoj pro náhradní baterku do kamerky a já mám konečně chvíli klidu. Můžu ležet na pláži, NA BALI a opalovat se. Ta cesta za to stála. Je nádherně, kolem jen pár lidí, co víc si přát.

t-dm..t-dm..tdmtdmtdm...(čelisti)

Večer chceme stihnout západ slunce v chrámu, který se nachází kousek od nás. Chrám se jmenuje Pura Luhur Uluwatu a je známý pro svoje opičí obyvatele a umístění přímo na útesu.




Dáme tedy ještě rychlošnorchlovačku, už mi to jde ;) a spěcháme zpět do hotelu. V 7hodin už je totiž tma a Uluwatu je nejkrásnější právě při západu.

když fotí chlap vol.1...

U chrámu to vypadá jako před koncertem popové star. Parkoviště narvané k prasknutí, všude auta, motorky, autobusy a samozřejmě davy lidí. Zaplatíme raději 5tis za parking, než nechat půjčenou motrku před vjezdem, jako několik místních. Vstupné do chrámu je asi 50tis na osobu, to jsem si nenapsala a přesně si nepamatuju. Jako většina návštěvníků dostáváme sarong, který si musíme omotat okolo pasu a zakrýt nohy.

útesy v zadní části pláže... chtěla jsem "Venus" fotky...
...ale vypadala jsem, jak vyvrženej vorvaň, takže nic nebude...

Chrám a přilehlé zahrady jsou rozsáhlé, rozkládájí se na celém útesu vyčnívajícím asi 70 metrů nad mořem. Opice jsou opravdu všude a opravdu kradou. Hlavně brýle, takže pozor na ně. Taky mají rády flašky s pitím, foťáky, kamery, boty...

prostě nádhera

Blíží se západ, snažíme se najít nejhezčí místo na fotky. Všude jsou davy lidí. A vlhko. Slunce už sice tolik nepraží, ale kombinace pobřežního vzuchu a místního podnebí zůsobuje slušný sauna efekt. Prostě prales. Obdivuji asijské turistky s dokonalým make-upem, jak pózují na zdech chrámu. Já na všech fotkách vypadám, jako bych právě vylezla z moře. Ani vlasy mi ještě neuschly. Příštích několik dní ani pořádně neuschnou.

jedna z těch lepších...

Úžíváme si západ a panoramata, projdeme chrám a zahrady... a pak se ztratíme. Chci se vrátit na "hradby", odkud byl nelepší výhled a pořídit si alespoň jednu normální společnou fotku. Ale Horolezec je fuč.
Po půlhodině vztekání ho najdu samozřejmě u motorky, ještě se na MĚ rozčiluje kde jsem. Přitom jsem mu jasně říkala, že jdeme zpět. Ale zpět je přeci na úplně druhou stranu, než jsme přišli..prostě chlapi... :D


najdi opičáka...

No nic, jedeme zpět do města najít dobrou restauraci a pořádně se nadlábnout!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Abughguict Abughguict | E-mail | Web | 25. srpna 2017 v 22:27 | Reagovat

This condition is fairly restricted to the reproductive system and can have several causes such as a consequence of injury or abnormal the flow of blood within the testicles.  Core maca in the supplier energetix can be an herb that tests quite well for assorted males.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama