Den 4, Borobudur

6. září 2016 v 20:49 | Hrabi
Ráno vstaneme těsne před polednem. Únava nás dostala, hodiny ve vlaku se podepsaly na našich znavených osobách. K snídani podávané na střešní terase (o které jsme ani netušili) dostáváme čaj, PALAČINKU a deset gramů koksu.

Samozřejmě je to cukr, ale to balení prostě...

Jdeme uzavřít kšeft roku. Vytahujeme pas, dealer klíčky od motorky. Sazíme 100 táců na stůl, horolezec dostává rychlo kurz a můžeme vyrazit vstříc příjemnému polednímu provozu (ranní jižní spojka x 150, a ještě nalevo).
Šortky opět nebyly nejlepší volbou. Kromě toho, že jsem v okolí tisíce kilometrů jediná, kdo má odhalená stehna, budu mít kejty taky pěkně připečený. Naštěstí můj středoevropský, lehce cikánský pigment se do druhého dne vybarví do bronzova.

gangsteři na skůtru...

Máme helmy a brýle, ale ocenili bychom i roušku. Všudypřítomný smrad ze stovek motorek v kombinaci s horkým poledním sluncem mi nedělá zrovna dobře od žaludku. Zastavujeme ještě v marketu pro vodu a něco na zub. Pak už nás čeká jen 40km naklepávání zadků než dorazíme na místo.

"for jů madam, číp, hau mač ju giv?"

O hodinu později dorazíme k něčemu jako vstup do holešovické tržnice. Stánky se vším možným, prodavačky klobouků, deštníků, davy návsětvníků se jen hemží. Přímo před hlavním vchodem do chrámu se nachází parkoviště, kde nám za 5tis (asi 10korun) pohlídají motoku i helmy na celý den. Začíná být šílené vedro, chvíli přemýšlím o koupi klobouku, ale jsou drahé a žádný se mi nelíbí. Nakonec si za pár tisíc zapůjčíme deštník, který nám původně chtěl prodavač střelit asi za 50tis.

bez človíčka...

Davům se vyhneme pouze u pokladny. Vstup pro místní vypadá jak vosy na bonbónu, zatímco pro cizince je připravená klimatizovaná hala a desetinásobný poplatek. Ale dostáváme čaj zdarma! Po zaplacení 300tis nám slečna nabízí ještě kombinovanou vstupenku do druhého chrámu Prambanan. Ušetřili bychom asi stovku na český, ale už je stejně pozdě, protože jsme zaplatili za jednorátový vstup. Taky nám to mohla říct rovnou. Každopádně nakonec se nám hodilo, že jsme kombi vstupenku nekoupili..

A teď už Borobudur "chrámový komplex mahájánového buddhismu" na střední Jávě. Krásné místo, bohužel okupované davy místních, pro které jsme byli něco jako celebrity. Desítky našich fotek putují někde po indonéských faceboocích. Takže dobrá rada zní, vyrazit opravdu brzo ráno a hlavně mimo místní svátky!!!








...
Při cestě zpět do hotelu se stavujeme na nádráží, znovu se přeptat na vlaky a autobusy. Tam nás čeká nepříjemné zjištění...aneb svátky a miliony místních opět zasahují...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama